DRAČÍ LODĚ na rybníku ŘEKA

Co jsou to dračí lodě?

    Historie pádlování na dračích lodích začala před více než dvěma tisíci lety ve staré Číně. Legenda praví, že v jednom městě žil člověk jménem Qu-Chuan [ču-juen], který se mezi obyvateli těšil značné oblibě. Rovněž se politicky angažoval a stal se radním svého města. Po nějaké době však nesouhlasil s místními politickými praktikami a na protest skočil z útesu do říčních vod. Když se o jeho činu dozvěděli obyvatelé města, vypluli na lodích ve snaze ho najít. Třebaže se jim to nepovedlo, vyplouvají na řeku každoročně a bubnováním si připomínají památku tohoto legendárního muže.

    Dragonboating se z Číny rozšířil v 70. letech minulého století. I dnes můžeme pozorovat nadále se zvyšující oblibu tohoto sportu v mnoha zemích od Kanady po střední Evropu.V 50 zemích světa se           v současnosti věnuje dragonboatingu cca 50 mil. lidí. Ačkoli se ve světě můžeme setkat s mnoha tvary dračích lodí, pro účely závodění existuje standardizovaný typ certifikovaný mezinárodní asociací dračích lodí. Závody se konají na různých tratích, od sprintů (200m, 250m), přes střední tratě (500m, 1000m), až po dlouhé tratě (2000m) a dračí maratony dlouhé několik desítek kilometrů.

   Do České republiky se tento sport dostal v roce 1998, díky Sebastianu Pawlovskému (původem Švýcar) a Liboru Hajovi (původem Němec), zakladatelům České asociace dračích lodí.

  
Od roku 2004 funguje v ČR Česká asociace dračích lodí a dračí sport v ČR se rozrůstá přesáhuje rámec amatérského nadšeneckého vyžití. Z elit české rychlostní kanoistiky se rekrutuje reprezentační posádka, která se rychle zabydluje na předních místech v evropských i světových soutěží. V rámci kanoistických oddílů pak vzniká mnoho nových týmů, které se každoročně utkávají v Českém poháru.

    V roce 2009 se uskutečnilo historicky první mistrovství světa na území České republiky na veslařském kanále v Račicích, jehož součástí byl i vložený závod pro amatérské posádky, na který byl pozván oddíl Perun Hluboká, aby srovnal síly s posádkami z celého světa.

 Kromě síly, vytrvalosti a schopností je při dragonboatingu důležitá také jednota, harmonie a týmový duch.

    Dračí loď je dlouhá 12,5 metrů, bez posádky váží kolem 250 kg, má tvar otevřené kanoe s dračí hlavou na špici a dračím ocasem na zádi. V sestavě je maximálně 20 vsedě pádlujících závodníků (10 nalevo a 10 napravo), bubeník, který sedí na špičce směrem k posádce a udává rytmus údery do bubnu, a kormidelník stojící na zádi a řídící směr. Zpravidla se jede vždy v sudém počtu, jelikož by lichý počet závodníků mohl vychýlit loď. Závodí se v drahách na vzdálenosti 250, 500 a 1000 m. Dlouhá trať na 2000 m se jezdí na kola s otáčkami. Kategorie se děli dle věku a pohlaví (jezdí se i mix).

Parametry dračích lodí schválených IDBF a EDBF:
Délka: 12,49 m (bez hlavy a ocasu)
Šířka: 1,16 m
Váha: 250 kg + 5% (včetně posádky přibližně 2000 kg)
Materiál: kevlar-karbon v kombinaci se skelným vláknem, případně skelné vlákno s polyesterem. Na                 obrubně, lavičky a stoličku je použito mahagonové nebo jiné dřevo
Počet sedaček: 10 (starší typy i 13 nebo jiný počet)
Buben: dřevěný s plátnem z kůže z vodního buvola
Kormidlo: dřevěné, volné, délka okolo 4 m
Pádla: klasická kanoistická pádla z různých materiálů
Posádka: 18 pádlařů (minimum 16, maximum 20) + bubeník a kormidelník

    Posádka sedí po dvou vedle sebe ve směru jízdy lodi, bubeník sedí na vyvýšené stoličce na přídi lodi čelem k posádce a údery do bubnu určuje tempo pádlování a kormidelník ze stoje na zádi řídí loď dlouhým pádlem volně umístěným mezi dvěma kolíky.
Především v Asii se můžeme setkat i s jinými typy používaných dračích lodí, lišících se především délkou.

    Existují tři základní typy dle zemí vzniku: Singapore, Taiwan a Hongkong – z této kategorie vycházejí i evropští výrobci, jen teakové dřevo nahradil laminát. Pro některé závody se používá též Babyboat, která je kratší a pouze pro 10 pádlařů.

Výrobci: Plastex: Plastex Composite, Polsko (kevlar-karbonový základ), BuK: BuK GmbH, Německo